Za Jirkou Havelkou
30. 12. 2020
Přátelé, kamarádi,
včera jsme dostali zprávu, která je jednou z nejsmutnějších, které si lze přestavit. Zemřel náš kamarád, dobrý člověk a přítel, Jirka Havelka. Dožil se požehnaného věku 98 let.
Dnes s ním proběhlo poslední rozloučení, kterého se, díky viru, který zde řádí, mohl zúčastnit pouze okruh rodiny. Ačkoli se pohřbů zásadně ze sebezáchovného důvodu neúčastním, zde bych určitě šel. Protože odešla osobnost, přítel a kamarád, skvělý člověk, jakých se rodí málo.
Celý svůj život nezahálel, věnoval se práci ve prospěch druhých. Když jsme před 40 léty dávali dohromady v Kotvě pěšácký oddíl, výbor tvořily význačné osobnosti tehdejší loděnice. No a mezi nimi nemohl chybět ani Jirka. Sice chvíli vzdoroval, že prý nebude stíhat, byl totiž členem výboru vodáků, vodáckým cvičitelem, který odvedl zdaleka nejvíc vodáckých zájezdů v sezoně, navíc měl aktivity na lyžích, kde byl rovněž instruktorem. Na co sáhl, uměl a dovedl to učit i jiné. Nakonec ale svolil a stal se členem výboru pěšího oddílu. Od té chvíle si nikdo z té celé plejády pěšáků, kteří prošli oddílem, nedovedl pěšáky představit bez Jirky. Byl zkrátka tváří, ale nejen tváří, ale zejména duší oddílu. Po Jardovi Pejšovi převzal vedení středečních výletů pro seniory a povznesl je na úroveň, kdy jsou dodnes největší aktivitou oddílu. Mimo středy dokázal vodit ještě akce vodácké a jako třešničku na dortu pak kombinované vodácko-pěšácké zájezdy. Tam jsme spolu odvedli mnoho takových zájezdů, zejména na Jarní Lužnici a na Lenoru. Kromě toho byl tvůrcem a vedoucím sobotních pěších výletů, ať už vlakovou dopravou či autobusových zájezdů. Prostě život naplněný prací pro druhé. V soukromém životě byl skvělým tátou tří dětí, které zplodili se svojí skvělou manželkou Olinou a hrdým dědečkem mnoha vnoučat. V loděnici v Kotvě prošel snad všemi výbory (zase: dobrovolná práce pro ostatní), od vodáků, pěšáků (dlouholetý místopředseda) a hlavního výboru TJ. Do pěšího oddílu přivedl mnoho svých známých a kolegů z práce (namátkou Pepík Paulus, Miloš Svatý, Honza Limport a další). Byl to člověk nekonfliktní, který vždy dokázal obrousit hrany, když se blížil nějaký spor. Tehdy nastoupil Jirka, rodilý smírčí soudce a rozčilení kohouti najednou zjihli. Ale také měl i hřích: miloval sladké a tak jeho výlety končily často v cukrárnách, o kterých měl v cílových místech svých výletů vynikající přehled. Patřil k loděnici v Braníku, kde byl denním hostem a byl i posledním z oněch slavných starých bardů, kteří zde udržovali to, čemu se říká klubový život. Odešel bohatýr Kotvy Braník a ani loděnice a ani pěšáci již nebudou tím, čím bývaly.
Čest Jeho památce.
Ing. Václav Pešata
předseda OPT KOTVA Braník
