Jdi na obsah Jdi na menu
 


Hory Dolního Rakouska 2009

20. 1. 2013

Zájezd do hor Dolního Rakouska (Wiener Hausberge) v roce 2009  

V srpnu 2009 skupina VHT uspořádala zájezd do rakouských hor v blízkosti Vídně (Wiener Hausberge), kam patří Rax Alpe, skupina Schneeberg, Hohe Wand a okolí klimatických lázní Semmering. Jeli jsme Peugeotem. Mirek Martinů zajistil ubytování v objektu Oesterreichische Naturfreunde ve Weichtalu v údolí řeky Schwarzy.

Cílem první túry byl Semmering (905 m), kde je nejvyšší bod bývalé Rakouské Jižní dráhy Vídeň – Terst, vybudované v 19.století. Horský úsek dráhy mezi městy Gloggnitz a Mürzzuschlag po několika vysokých viaduktech a několika tunely překonává přes vrcholovou stanici Semmering horský hřeben na hranici mezi Dolním Rakouskem a Štýrskem (výškový rozdíl je 450 m). Byla to jedna z prvních horských železničních tratí v Evropě. Dnes to je stále jedna z hlavních rakouských tratí, je také elektrifikovaná. Je chráněna jako technická památka, zapsaná v seznamu UNESCO. Ve stanici Semmering je památník Karla Ghegy, stavitele této významné komunikace. Pod Semmeringem byl také vybudován silniční tunel. V současné době se připravuje stavba železničního tunelu pod Semmeringem, ten má mít délku kolem 30 km.

Ze stanice Semmering vede podél trati naučná stezka, která je velmi atraktivní. Po této stezce vedla naše první túra tohoto zájezdu. Ušli jsme asi 15 km v náročném terénu do zastávky Klamm (před každým viaduktem cesta sestoupí do údolí a zase stoupá nahoru k druhému konci viaduktu (na všechny viadukty je zakázán vstup). Nazpět jsme se svezli vlakem.

Další túra byla na horskou skupinu Raxalpe (nejvyšší bod 2007m). Nahoru jsme vyjeli kabinovou lanovkou z údolí řeky Schwarza na stanici Raxalpe Berggasthof. Odtud jsme udělali okruh přes Seehütte, Preiner Wand (1783 m), Weisskogel (1765 m), Ottohaus zpět k lanovce. Bylo to asi 12 km v náročném terénu. U lanovky jsme se rozdělili na dvě skupiny, někteří jeli lanovkou dolů zpět na parkoviště, další sestoupili dost náročnou cestou do údolí a pěšky došli do ubytovny.

Z Raxu je velice pěkný pohled na další horskou skupinu Schneeberg (2076 m). Z tohoto místa vypadá nejvyšší vrchol Schneebergu podobně jako Sněžka ze severní (polské) strany. Na fotografii je možné si to splést.

Následovala túra přes Hohe Wand (1078 m). Je to jakási „stolová hora“ s poměrně plochým vrcholem. Vzhledem k menší nadmořské výšce je vrcholová plošina Hohe Wand zalesněná. Je tu několik horských chat s restauracemi. Nahoru vede silnice, která musí překonat na krátkém úseku výškový rozdíl přibližně 400m. Jsou zde ostré serpentiny a místy stoupání až 15 procent. Pro řidiče je to docela náročné. Skalní stěny na okraji plošiny jsou využívány horolezci jako cvičné horolezecké terény, jsou zde cesty s různými obtížnostmi. Obešli jsme celou vrcholovou část až ke skalní vyhlídce Grosse Kanzel, odkud je velice pěkný výhled. Jinak túra zde nebyla nijak náročná.

Poslední větší túra byla na Schneeberg. K vrcholu vede ozubnicová železnice z městečka Puchberg am Schneeberg. Zde jsme se rozdělili na dvě skupiny. Někteří využili nabídku železniční společnosti a vyjeli zubačkou na vrchol a pak pokračovali okružní cestou kolem Schneebergu, na severní straně slezli k lanovce, kterou sjeli dolů k autobusu. Tím se vrátili zpátky do Puchbergu.Ostatní si udělali túru na svazích Schneebergu k Ternitzer Hütte a zpět k nádraží v Puchbergu.

Další den následovala cesta domů. Všem se zájezd líbil, ubytování také bylo dobré. Fotografie z tohoto zájezdu jsou také na stránce OVT (www.ovt.estranky.cz) ve složce Různé fotografie – Wiener Hausberge.

 

Komentáře

Přidat komentář

Přehled komentářů

Zatím nebyl vložen žádný komentář