AOSTA III - 17. až 26.8.2007
V letošním roce OPT uspořádal zahraniční zájezd do Valle d’Aosta v severozápadní Itálii. Na stejném místě jsme byli naposledy v roce 1997. Jirka Třešňák zase zajistil ubytování v kempu Sarre nedaleko města Aosty. Víc než polovina účastníků tohoto zájezdu zde byla poprvé. Údolí Valle d’ Aosta ohraničují nejvyšší alpská pohoří: Walliské Alpy, skupina Mt.Blancu a Gran Paradiso. Nejvyšší vrcholy těchto pohoří přesahují 4000 m (Mt.Blanc 4810 m, Dufour Spitze ve skupině Monte Rosa 4634 m, Dom 4545 m, Matterhorn 4482 m, Gran Paradiso 4061 m). V městě Aosta je mnoho památek z římské doby, navíc v celé oblasti je mnoho hradů a zámků, z nichž některé jsou přístupné veřejnosti. V této oblasti se kromě italštiny mluví také francouzsky, i některá místní jména jsou francouzská.
Z Prahy jsme vyjeli v pátek 17.8. Trasa zájezdu byla přes Rozvadov, Munchen, Bregenz, tunel San Bernardino, Bellinzona, Lugano, Como, Novara, Ivrea, Aosta do kempu Sarre. V kempu jsme byli ubytováni v bungalovech, tzv.mobilních jednotkách, a karavanech. Všichni byli s ubytováním spokojeni. Kupodivu tento kemp byl skoro plný, dokonce tam i někteří hosté stanovali.
Jako vždy jsme měli předem připraveny túry. Většinou to byly trasy údolím s přechody sedel. První den to bylo Val Cogne, kde jsme začínali ve vesnici Lillaz a dále jsme šli k jezeru Lago di Loye (jezero je ve výšce 2400 m) a údolím Valone di Bardoney zpět.
Další den to byla túra ve Val di Rhemes k chatě Riffugio Benevolo. Třetí den bylo špatné počasí, tak jsme jeli do města Aosty prohlédnout si římské památky a staré město.
Pak se počasí trochu vylepšilo a tak jsme další den vyjeli jsme do údolí Val Grisenche k přehradě Lago di Beauregard a odtud přes Grand Alpe k jezeru Lago di S.Grato, které leží ve výšce 2500 m. Odtud se někteří vrátili stejnou cestou a menší skupina šla cestou pod hřebenem zpět k přehradě. Přehradní hráz je klenutá a je vysoká několik desítek metrů. Na spodní straně hráze mají místní horolezci cvičné cesty.
Ve čtvrtek jsme vyjeli autobusem do Cervinie, která je pod Matterhornem (Italové říkají Matterhornu Monte Cervino). Odtud jsme vyjeli lanovkou na Plateau Rosa, kde je hranice mezi Itálií a Švýcarskem. Plateau Rosa je na ledovci, jsou zde lyžařské vleky a sjezdovky. Když jsme byli nahoře, nebylo zrovna hezky, byla většinou mlha a vítr.
V pátek se počasí zlepšilo a tak jsme jeli do Courmayeuru a odtud lanovkou na Punte Helbronner (to už je ve Francii). Kabinová lanovka na Punte Helbronner je rozdělená na tři úseky. Odtud dále vede lanovka na Augille du Midi (3842 m). Na Augille du Midi je také možno vyjet lanovkou z Chamonix. Většina z nás vyjela až na Augille du Midi, odkud jsou velmi pěkné rozhledy na okolní hory. Je odtud vidět Mont Blanc a Dom du Gouter, kudy vede výstupová cesta od chaty Tete Rousse. Také z Augille du Midi vede cesta přes ledovec na Mont Blanc. Bylo pěkné počasí a tak byl z vrcholu velmi pěkný rozhled na okolní hory.
V sobotu byla na programu cesta do Prahy. Projeli jsme tunelem pod Mont Blancem a zastavili jsme se v Chamonix. Prohlédli jsme si město a jeho zajímavosti (např. pomník horolezcům, kteří prvně vystoupili na Mont Blanc). Potom už následovala cesta domů. Trasa cesty byla z Aosty přes Chamonix, Martigny, Vevey, Fribourg, Zurich, St.Gallen, Bregenz, Munchen a Rozvadov.
Jak je vidět, zájezd se nám vydařil a všichni účastníci byli spokojeni.
Jirka Vojta
